„Městské muzeum eviduje v současné době přes 40 000 sbírkových předmětů z různých odvětví – sbírku tvoří například archeologie, předměty etnografické, velký archiv písemností i fotografií z regionu nebo řada významných uměleckých děl,“ uvádí Petra Zachovalová M. A., ředitelka Městského muzea a galerie Hořice. „Kromě krátkodobých výstav ve Štorchově síni je v Muzeu k vidění i stálá expozice, nazvaná Od kamene k soše,“ dodává Petra Zachovalová.
„Pro letošní turistickou sezonu se již popáté otevře v prostorách hořického zámku muzeum zaměřené na historii silničních motocyklových závodů na přírodních okruzích. Expozice muzea se každoročně z části obměňuje, mění se i tematické zaměření výstavy. Pro letošní rok 2022 jsou zpracována dvě témata výstavy,“ uvádí Bc. Jana Bouzková, místostarostka města Hořice. „První nese název 120 let na závodní motorce a vrací se k 120. výročí prvního motocyklového závodu v Čechách v roce 1902 se startem a cílem v Poděbradech. Během tohoto závodu se jedním z průjezdních míst staly i Hořice, čímž se naše město přiřadilo k průkopníkům motocyklového sportu. Vystavovat budeme několik motocyklů značky Laurin&Klement, vystaveny budou i texty a fotografie se vztahem k tomuto výročí. Druhá se pak věnuje historii motocyklových okruhů v Hořicích a ve Dvoře Králové nad Labem“, dodává Jana Bouzková.
Městské muzeum v Hořicích
Hořické muzeum bylo založeno v roce 1887 jako Archeologický a musejní spolek a patří tak mezi nejstarší česká venkovská muzea. Jeho velkým problémem ale bylo nalézt vhodné prostory; postupně se rozrůstající sbírky se několikrát přesouvaly a až v roce 1942 se natrvalo usídlily v domě čp. 160 na náměstí Jiřího z Poděbrad, v krásné novorenesanční budově s pískovcovou fasádou. Po druhé světové válce bylo k Vlastivědnému museu, jak zněl oficiální název, připojeno Podkrkonošské průmyslové museum i s jeho odnoží, Galerií plastik. V roce 1951 bylo muzeum zestátněno a v roce 1960 bylo v souvislosti s územní reorganizací přeměněno na městské. V 60. letech byla z odkazu autorských práv spisovatele Eduarda Štorcha postavena tzv. Štorchova síň. Bohužel krátce nato musely být přestěhovány sbírky z nevyhovujících depozitářů do hlavní budovy, a tak byla zrušena stálá expozice historie města, která byla obnovena teprve po celkové rekonstrukci budovy v r. 2019.
Muzeum se nachází na hořickém náměstí, na adrese nám. Jiřího z Poděbrad 160 a je otevřené denně kromě pondělí od 9.00 do 17.00 s polední pauzou mezi 12.00 a 13.00.
Galerie plastik
Galerie plastik v Hořicích v Podkrkonoší vznikla v roce 1908 z iniciativy osobností spojených s hořickou kamenosochařskou školou a průmyslovým muzeem. Cílem galerie bylo nejen shromažďovat vzory, především sádrové odlitky pro účely vzdělávání budoucích sochařů, ale také utvářet kvalitní kolekci moderního českého sochařství. Profesoři a žáci školy prováděli ve školních dílnách modely soch českých autorů v klasických materiálech – kararském mramoru, alabastru, hadci, žule i pískovci. Řada těchto sádrových modelů i definitivních soch se vedle dalších akvizic stala součástí galerijní sbírky.
Jádro sbírky českého sochařství 1. poloviny 20. století, jejíž část je k vidění ve stálé expozici Galerie, tvoří soubor secesních plastik, plaket a medailí (mj. od L. Šalouna, Q. Kociána, B. Kafky, S. Suchardy, J. Mařatky, F. Úprky, L. Kofránka, J. Kalvody, J. Krepčíka, F. Bílka) a kolekce děl umělců klasické moderny (J. Štursa, J. Wagner, O. Španiel, J. Obrovský a další). Součástí sbírky jsou ale i příklady sochařství 19. století (díla V. Levého, J. V. Myslbeka, J. Maudra) i druhé poloviny 20. století (mj. V. Adamce, I. Jilemnického). Významně zastoupeni jsou rovněž sochaři, kteří působily v regionu (J. Vávra,V. Suchomel, F. Duchač- Vyskočil, aj.). Sbírka Galerie plastik se ale neomezuje pouze na sochařství – její součástí je i kolekce maleb a grafik, zejména autorů spjatých s Hořickem (P. Maixner, K. Vik, B. Dvořák, Fr. Gross, Q. R. Kocián).
Galerii plastik lze navštívit na vrchu Gothard na jaře a na podzim od čtvrtka do neděle mezi 10.00 a 19.00, v letní sezóně denně mimo pondělí ve stejných časech.
Sochařské parky sv. Gotharda a sv. Josefa
V šedesátých letech 20. století, v souvislosti se změnami aktuální podoby umění i architektury a se snižujícím se množstvím materiálu v kamenných lomech na Hořicku, se ocitla místní kamenosochařská škola v krizi – uvažovalo se dokonce o jejím zrušení či přesunu. Místní se ale rozhodli tuto důležitou regionální tradici udržet. Jednou z cest z této krize, impulzem pro nový zájem o kamenosochařství mělo být i pravidelné pořádání sochařských sympozií v Hořicích.
První z těchto sympozií proběhlo v roce 1966. Jeho uměleckým komisařem, určující uměleckou osobností se stal Vladimír Preclík, sochař se vztahem k hořickému regionu – rodák z Hradce Králové a absolvent hořické kameno-sochařské školy. Pod jeho vedením proběhly v šedesátých letech tři ročníky sympozia, kdy se v Hořicích setkali umělci a umělkyně z celého světa (československé sochařky a sochaře doplnili umělci např. z Německa, Slovinska nebo Japonska), aby společně tvořili pod širým nebem v lomu sv. Josefa. Výsledky jejich práce pak byly osazovány do parku na vrchu Gothard.
Po roce 1969 ale nebylo z politických důvodů možné v pořádání sympozií pokračovat. Obnovena byla až s politickým uvolňováním v roce 1989 – opět pod Preclíkoým vedením probíhala každoročně sympozia a výsledná díla pak dotvořila unikátní sochařský park na Gothardě. V roce 2000 Vladimír Preclík prohlásil park za dokončený a pořádání sympozií uzavřel.
V Hořicích ale chuť pořádat sympozia nezmizela, a tak byla tato tradice už v roce 2002 obnovena nejprve pod vedením Romana Richtermoce a následně Jana Pospíšila. Sochy také začaly být prezentovány i v Hradci Králové v rámci akce nazvané Nábřeží sochařů. Následně jsou osazovány v Hořicích v nově založeném parku U Sv. Josefa.
Oba sochařské parky jsou veřejnosti volně přístupné.
Zámek – Museum Czech Road Racing
V několika výstavních místnostech je prezentována podrobná historie konání silničních motocyklových závodů. Kromě desítek dobových fotografií zhlédnou návštěvníci i množství trofejí, listinných materiálů i krátkých videí. Vše samozřejmě doplní i řada dobových závodních motocyklů, které mají vztah k těmto závodům. Další výstavní prostory muzea nabízejí k vidění desítky závodních motocyklů různých značek a různého stáří. Návštěvníci si také mohou prohlédnout množství trofejí, které získali v minulosti Gustav Havel, Antonín Vitvar, Zbyněk Havrda, František Mrázek nebo Martin Loicht. Vystaveny jsou i desítky závodních kombinéz nejlepších našich jezdců, ale i zahraničních hvězd, např. Michaela Pearsona, Rudolfa Zellera, Ruedi Gächtera, Rolfa Blattera, Mathieu Lagriva, Didiera Gramse a dalších.
V květnu, v červnu a v září bude Museum Czech Road Racing otevřeno od pátka do neděle, v červenci a v srpnu k nim přibude čtvrtek. Otevřeno bude od 10.00 do 17.00.
Masarykova věž samostatnosti
Myšlenka postavit na Chlumu nad Hořicemi rozhlednu vznikla už na počátku 20. století. V roce 1908 pro její stavbu zakoupila Galerie plastik pozemek – s první světovou válkou ale získala věž silnou ideovou náplň: Masarykova věž samostatnosti byla postavena jako památník a pietní místo obětem 1. světové války. Základy věže se začaly kopat v roce 1925, o rok později pak nabyla stavba ještě většího významu, když na její základní kámen poklepal prezident T. G. Masaryk.
Původní projekt architekta Františka Blažka počítal s přibližně 40 metrů vysokou věží se dvěma symetrickými křídly pro Pietní a Památkovo síň. Celá stavba je z pískovce z místního lomu sv. Josefa. Věž je vyzdobena pískovcovými reliéfy s motivy československého odboje od sochařů Jana Vávry a Karla Lenharta – po roce 1948 se tato tematika stala nežádoucí a reliéfy byly proto zakryty. V roce 1968 byly opět zpřístupněny veřejnosti. V tomto období byla také zatím nedostavěná věž zakončena kupolí a umístěna
zde byla lidová hvězdárna. V současnosti věž dosahuje výšky 25 metrů.
Veřejnosti jsou přístupné pietní prostory s expozicí i věž s krásným výhledem do okolní krajiny. Věž je otevřená v květnu a v září od pátku do neděle, v letních měsících pak denně, vždy od 10.00 do 17.00 s polední pauzou mezi 12.00 a 13.00.
Přírodní koupaliště Dachova
Příjemné osvěžení v letních dnech poskytuje přírodní koupaliště na Dachovech s unikátní dřevěnou architekturou z 20. let minulého století.
Výstavní plán v Muzeu pro rok 2022
Multimediální sál Městské muzeum
František Šafránek a jeho hořická kronika, 7. 4. - 31. 8.
Výstava představí hořického krejčího, písmáka a vlastence Františka Šafránka a jeho unikátní hořickou kroniku. Zároveň budou spuštěny nové webové stránky, které zpřístupní kroniku široké veřejnosti.
Paralely - (Monika Immrová, Jakub Lipavský, Miloslav Moucha, Zdeněk Trs, Vladimír Véla, Jindřich Zeithamml). 13. 5. - 28. 8. Štorchova síň Městského muzea a Galerie plastik.
Propojení, interakce i konfrontace tří sochařů a tří malířů prostřednictvím různých forem výpovědí vedou diváka k rozhovoru s abstraktními díly. Hmota díla je nekonečným sledem odpovědí na nové otázky diváků.
Krajinou Oskara Teimera - 8. 9. - 30. 10. Štorchova síň Městské muzeum
Výstava k nedožitým 90. narozeninám Oskara Teimera, umělce spjatého životem a dílem s krajem pod Zvičinou.
Hallo happy hell - (Anežka Hošková, Anna Hulačová), 10. 11. 2022 – 29. 1. 2023 Štorchova síň Městské muzeum.
Výběr z tvorby Anny Hulačové a Anežky Hoškové bude tvůrčí bilancí vztahu člověka a přírody: lineární kresby a objekty, kombinace materiálů a hledání pozitiv v odkazu, který člověk vryl do těla naší planety.
Výstava Hello happy hell je pozdravem peklu, ukázkou hledání štěstí v podmínkách smutných zpráv. Memento mori jako radostná zpráva pro lidi, kteří žijí v radosti natruc okolnostem.
Výstavní program v Galerii plastik pro rok 2022
Paralely (Monika Immrová, Jakub Lipavský, Miloslav Moucha, Zdeněk Trs, Vladimír Véla, Jindřich Zeithamml). 13. 5. - 28. 8. Štorchova síň Městského muzea a Galerie plastik.
Propojení, interakce i konfrontace tří sochařů a tří malířů prostřednictvím různých forem výpovědí vedou diváka k rozhovoru s abstraktními díly. Hmota díla je nekonečným sledem odpovědí na nové a nové otázky diváků.
Mezinárodní festival krásných umění - 8. 9. - 30. 10. Galerie plastik
V Galerii plastik se v září odehraje umělecký festival, který v různých médiích představuje tvorbu zaměřenou každý rok na jinou zemi. Letos to budou autoři z Německa, kteří pociťuji tíži života v megapolis, na což se bude zaměřovat i doprovodný hudební, literární, filmový a diskuzní program.
Náměstí Jiřího z Poděbrad
Tomáš Polcar: Objekt ve veřejném prostoru - 24. 5. - 31. 8. prostor před Městským muzeem
Od května do konce léta bude na náměstí před Městským muzeem vystaven sochařský objekt Tomáše Polcara, jehož díla reflektují archetypální tvary a jsou meditativním setkáním se surovou hmotou.