Za ideální považuje vlastnictví nemovitosti dokonce 84 % z nich. Třetina (30 %) má třípokojový byt, další třetina (35 %) pak čtyřpokojový. S tím koresponduje také plocha bytu, takže 30 % využívá 71-90 m2 . Mohlo by se zdát, že po odchodu dětí z bytu vzniká nevyužitá plocha.

Jenže 40 % seniorů řeklo, že navíc žádnou plochu nemají a jen 19 % tento „problém“ řeší. Z nich pak 54 % neudělá nic a nechají stav tak jak je, 21 % využije místnost jinak, a 17 % vymění bydlení za menší. Změna bytu je pak častější v Praze (47 %) a na severozápadě republiky (35 %).

„Velmi často senioři uvolněný pokoj po dětech nechají v původním stavu pro návštěvy potomků nebo vnoučat. Často si také splní sen v podobě zřízení pracovny nebo druhé ložnice. Právě druhá ložnice se stářím stává téměř nutností, ať už z důvodu chrápání, nebo rozdílného času usínání a vstávání,“ říká Roman Frkous, ředitel vnějších vztahů Residomo.

Velkým tématem seniorského bydlení jsou finance. Polovina seniorů vynaloží na bydlení 21-40 % příjmu, dalších 16 % dokonce méně než 20 %. Pro téměř polovinu (46 %) to znamená měsíčně 4-7 tisíc korun. „Zajímavé je, že ačkoliv sami senioři říkají, že jen 15 % důchodců nemá žádný finanční problém a naopak 52 % vychází většinou nebo vždy s problémy, tak realita je lepší. Svou vlastní situaci špatně hodnotí „jen“ 15 % z nich a naopak 57 % zvládá hospodařit bez problémů,“ dodává Frkous. Ve výhledu 10 a 20 let počítá významná část seniorů, 37 %, s využitím zařízení uzpůsobeného pro bydlení seniorů. „Mnoho lidí tuto situaci neřeší a nechávají ji viset někde v budoucnu.