Kniha sleduje jeho dětství, první setkání s hudbou, vzestup mezi pěveckou elitu, mezinárodní úspěchy i vnitřní zápas s tím, co si sláva žádá a co vyžaduje citlivá umělecká duše. Zachycuje zlaté časy československé populární hudby i její odvrácenou tvář.
.
Svědectví v knize dokládají, že Karol, pro přátele jednoduše Karči, byl výjimečný člověk, který si nedokázal odepřít společnost, alkohol, srdečný smích a noci končící až se svítáním. Ukazuje ho jako někoho, kdo v mládí jediným úsměvem okouzloval ženy i diváky, ale v pozdějších letech čelil i osamění a bezradnosti. A nakonec sleduje jeho příběh až do nemocničního pokoje v Bratislavě, kde 5. listopadu 1985 umlkl jeho hlas navždy, a to v pouhých pětatřiceti letech.
.
Tato kniha je pečlivě sestaveným dokumentem nejen o tehdejší době, ale i o životě umělce, jehož mimořádný pěvecký dar ohromoval tenkrát a dokáže potěšit z archivních záznamů i dnes. Je to portrét člověka, který nám tu po sobě zanechal písně jako Čardáš dvoch sŕdc, V slovenských dolinách, Elena či Smútok krásnych dievčat. Jeho bývalí spolupracovníci, kolegové a přátelé na něj vzpomínají jako na srdečného, vstřícného a zábavného chlapíka, který nikdy nezkazil legraci. V srdcích posluchačů zůstal zapsán jako ten, kdo zpíval tak, jako by zítřek už nikdy neměl přijít. Ze vzpomínek se ale často vytrácí něco, co by se mělo připomínat také. To, co všechno se může skrývat za širokým úsměvem zpěváka, který opustil náš svět příliš brzy.
.
Ve výpravné celobarevné knize nechybí ani rozhovory s Duchoňovou první manželkou Elenou a jedinou dcerou Danou, vzpomínky kolegů a spolupracovníků, kompletní diskografie, seznam všech písní, které nazpíval a stovky fotografií z nichž některé jsou publikovány poprvé.
.
Autory knihy je osvědčená dvojice spisovatelů memoárové literatury Miroslav Graclík a Václav Nekvapil. Odborná porota Klubu autorů literatury faktu ocenila jejich knihu Jiřina Švorcová osobně jako významné literární dílo Mezinárodní literární cenou Egona Erwina Kische pro rok 2010. Na svém kontě mají například knihy o Marice Gombitové, Karlu Gottovi, Haně Hegerové, Jiřině Švorcové, Ivetě Bartošové, Haně Zagorové, Petru Novákovi, Marii Rottrové, Dagmar Havlové, Josefu Větrovcovi, Janu Slabákovi z Moravanky a dalších osobnostech.
.
Ukázky z knihy Karol Duchoň – Karči:
======================
Zpěvačka Lída Nopová, členka dívčího tria Bezinky, které mělo společný koncertní program s Karolem Duchoněm:
.
Jak se tři holky z Prahy dostanou do Bratislavy a začnou koncertovat s Karolem Duchoněm?
.
Nevím, kdo přišel na to, že se půjde do Bratislavy, protože já jsem už dostala nabídku rovnou k Duchoňovi. To už tam Bezinky musely tak dva nebo tři měsíce být. Měly s ním nacvičený celý koncertní pořad, kdy zpívaly v první polovině sólové písničky, a teprve ve druhé půlce přišel jako hvězda Karol Duchoň a my jsme mu zpívaly vokály. To byl vlastně pro nás úžasný start.
.
Bydlely jsme v Bratislavě na privátě všechny tři společně a lítaly jsme třikrát, čtyřikrát týdně mezi Prahou a Bratislavou, bylo to dost náročné. Karol Duchoň byl úžasný zpěvák, když měl den, zpíval jako Tom Jones. Byl to jediný zpěvák, před kterým měl Karel Gott respekt. Zemřel velmi mladý a měla jsem ho moc ráda. Tím, že jsme jako Bezinky odstartovaly svoji profesní dráhu na Slovensku, jsme si vlastně otevřely cestu i do slovenské televize, nahrávacího studia Opus, do tamního rozhlasu. Dva roky vystupování po boku Karola Duchoně nás zavedlo do každého městečka na Slovensku, seznámily jsme se se všemi tehdejšími slovenskými populárními hvězdami.
V Bratislavě jsme natočily svoji první LP desku, doprovázel nás orchestr Gustava Broma a byla to úžasná spolupráce. Písničky nám psali renomovaní autoři, jako byl třeba Boban Ondráček. Měly jsme poradce na slovenskou výslovnost a Slováci si mysleli, že jsme Slovenky. Na Slovensku se točil každý měsíc televizní pořad Pohár kúpelných miest – byly to pořady z lázní, kde zpívali nejznámější slovenští zpěváci, my jsme jim zpívaly vokály a vždy jsme tam měly nějakou sólovou písničku. Tento pořad tam běžel několik let. Setkávaly jsme se tak se všemi slovenskými zpěváky.
.
Duchoň byl skvělý zpěvák, možná lepší než náš Gott, ale na Slovensku dost nedoceněný, že?
.
Ano, byl to jediný zpěvák, kterého se Gott bál, ze kterého měl respekt. Když bylo vystoupení v Lucerně a byli tam i Slováci, tak Duchoň nesměl zpívat Macejka protože tady to zpíval Gott. Ale Duchoň, když se někde rozjel, třeba v baru, když měl v sobě nějakou skleničku, tak zpíval jako Tom Jones. Opravdu zpíval nádherně. Bohužel mu ještě nebylo ani čtyřicet, když umřel.
.
======================
Felix Slováček:
Bohužel, měl potom větší problémy s alkoholem. Jednou se vrátil z turné z Ruska a skoro neviděl. Pil tam tolik vodky, že málem oslepl. Jeho problém byl v tom, že lidé ho měli moc rádi a kam přišel, tam ho zvali na panáka a on neuměl odmítnout. Slyšel jsem, že i když potom ležel v nemocnici a nesměl pít, tak za ním chodily návštěvy, které mu tajně nosily alkohol.
.
Pil většinou vodku a alkohol z něho dělal toho zbojníka, toho neuvěřitelného veselého a nápaditého chlapa. Stačil panáček a nápady mu přímo stříkaly z mozku, už to byl jiný člověk. Zažili jsme spolu hodně večírků. Mnohdy jsme se druhý den probudili a ani jsme nevěděli, kde jsme. (smích)
.
Říkalo se o něm, že byl lepší zpěvák než Karel Gott, ale já bych to tak neřekl. Za prvé byli kamarádi a měli se rádi. A za druhé byli oba takoví natur talenti, ale Duchoň byl nejen natur, ale byl ještě Slovák a velký bohém. Karel Gott byl veliký zpěvák a veliký umělec, ale víc si držel takovou tu společenskou lajnu. On by se nikdy neopil, jako to dělal Karol, který žil víc s lidmi. Já bych ho přirovnal k našemu Waldemaru Matuškovi, který byl taky takový: „Chlapi, pojďme, dáme si.“ A borovička a tak dál šla do placu. Tohle Karel Gott nikdy nedělal. A když u Duchoně začala jít dolů popularita, což taky zavinil alkohol, tak to začal zapíjet a pak to už bylo špatné. Byl prostě nemocný, protože alkoholismus je nemoc.
======================
Miroslav Graclík / Václav Nekvapil
Karol Duchoň – Karči
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/karol-duchon-karci-803011358
Kniha již vyšla i ve slovenském překladu:
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/karol-duchon-karci-803103110
