úterý 12. leden 2016 0:00

Výživa dětí od narození po batolecí věk

V Evropě je v současné době každé páté dítě obézní nebo má nadváhu. U těchto dětí je vyšší riziko civilizačních chorob, jako jsou nemoci srdce a cév nebo diabetes 2. typu. To, zda budeme mít nadváhu, určují do jisté míry geny, větší část ale ovlivňuje tělesná aktivita a strava. Zatímco geny nám nikdo neodpáře, stravovací návyky jsou fixované od narození v rodině.

Optimální výživa

 

Odborníci se shodují, že výživa dítěte v prvních 1 000 dnech života hraje klíčovou roli pro jeho zdraví v dospělosti. Jaké jsou cíle optimální výživy?

 

* adekvátní růst s minimální nemocností

* kognitivní, mentální a motorický vývoj zajišťující životní prosperitu

* navození optimální spánkové aktivity nutné pro rytmickou aktivitu centrální nervové soustavy a mentální rozvoj

* podpora imunity a minimalizace infekční morbidity

* prevence a minimalizace alergických projevů

* ovlivnění a snížení rizika chronických chorob souvisejících s příjmem potravy

 

Programming, kojení, umělá výživa a příkrmy

 

Teorie programmingu říká, že časná výživa předurčuje zdravotní stav jedince v dospělosti. Což má za následek jak pozitivní vliv na kardiovaskulární aparát, imunitní funkce, náchylnost k infekcím a alergická rizika, tak na autoimunitní onemocnění, kostní zdraví a obezitu.

Mateřské mléko: unikátní složení s nezpochybnitelným vlivem na zdraví

 

Kojení je nejpřirozenější formou výživy miminka. Dítě pomocí mateřského mléka přijímá veškeré živiny, které potřebuje ke správnému vývoji. Kojení jako takové prospívá nejen miminku, ale také matce, dopomáhá například k rychlejšímu zavinutí dělohy po porodu.

 

Jaké množství mléka dítěti podávat?

 

* Od konce 3. měsíce 700-1000 ml denně

* 1/6 hmotnosti dítěte, tj.150-180 ml/kg/den

* V druhém půlroce života 500 ml denně

 

Výlučné kojení, tedy nepodávání žádné jiné stravy ani tekutin krom mateřského mléka, doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) jako nejvhodnější způsob v krmení v prvních měsících života. První příkrmy by mělo dítě začít dostávat až po tomto období, tedy ve věku po 6. měsíci života. Právě v půl roce miminku přestává mateřské mléko stačit a je třeba začít přikrmovat. I po zavedení příkrmu se má nadále pokračovat v kojení.

 

Umělá výživa

 

Přípravky počáteční výživy jsou určeny dětem, které nemohou být kojeny od narození (označovány číslem 1), a mohou být podávány až do konce kojeneckého období. Pokračovací kojenecká výživa (označovaná číslem 2) je vhodná pouze pro výživu kojenců starších než šest měsíců, měla by tvořit jen část smíšené stravy a lze ji podávat i v batolecím věku. Nemá se používat jako náhrada mateřského mléka během prvních šesti měsíců života, pokud nejsou již zavedeny nemléčné příkrmy.

 

Příkrmy

 

Výzkumy ukazují, že časné zavádění příkrmů nepřináší žádné výhody. Je tedy doporučeno zavádět příkrmy nejdříve ve 4. měsíci, pokud však dítě zcela prospívá, s příkrmy začněte po 6. měsíci. „Optimálně začínáme podávat nemléčné příkrmy kolem půl roku života dítěte. V případě potřeby je možné začít podávat příkrmy i dříve, ale nikdy před ukončením 4. měsíce," radí vedoucí dětského oddělení VFN v Praze MUDr. Peter Szitániy, Ph.D., odborný garant iniciativy Vím, co jím a piju.

 

Při zavádění prvních příkrmů je důležité celkové prospívání dítěte. Pokud máte pocit, že se vaše miminko na příkrmy ještě necítí, můžete zavádění o měsíc posunout. Na dítěti poznáte, že je již na příkrmy připraveno v případě, že má již plně vyvinuty psychomotorické schopnosti, tedy že dokáže držet hlavičku ve stabilní poloze, zvládá koordinaci rukou a úst, dokáže již uchopit věci do ručičky a v neposlední řadě již toleruje tuhou stravu.

 

Zavedení příkrmu před ukončeným 4. měsícem je spojeno s rizikem vzniku potravinové alergie a vyšší propustnosti střevního traktu. Naopak pozdní zavedení je spojeno s problémy s odmítáním stravy a nedostatečným pokrytím nutričních potřeb dítěte (energie, bílkoviny, železo a zinek).

 

Zelenina, maso i žloutek

 

Dle našich zvyklostí se jako první zavádí zeleninový příkrm z jednoho druhu zeleniny, následován vícesložkovými zeleninovým pyré a posléze maso-zeleninový příkrm s cca 20 gramy masa denně.

 

Postupná náhrada jedné mléčné dávky maso-zeleninovou kaší v 5. měsíci umožní nabídnout vlákninu, železo, zinek a ostatní živiny. Pro kojence staršího 6 měsíců je možné dávku masa navýšit na 35g. Maso 1x týdně nahrazujeme postupně žloutkem.

 

Druhým příkrmem je neslazené ovocné pyré, které je postupně obohaceno jogurtem a poslední je cereální kaše. Po bezlepkových produktech (rýže, kukuřice) následují kaše obilné (pšeničná, pohanková).

 

Nemléčný příkrm podáváme postupně mixovaný, rozmačkaný a nasekaný s měkkými kousky. Dle individuální zralosti kojence (např. přítomnost zubů) mezi ukončeným 10. a 12. měsícem nabízíme měkké kousky k samostatnému krmení.

 

Bojím se alergie!

 

S příchodem první tuhé stravy přichází i první obavy z alergií. Obavy ale nejsou nutné. Nebylo prokázáno, že by snížení alergenních potravin mělo vliv na pozdější rozvoj alergie u dítěte. Není tedy důvod se vyhýbat určité potravině. Oprávněné obavy mohou vznikat v případě rodinné dispozice. Ale i zde se příkrmy zavádí obdobně, jako u ostatních dětí s jediným rozdílem, že se podává vždy jen jedna potravina a sleduje se možná alergická reakce.

 

Nápoje pro kojence

 

* V prvních 4-6 měsících není třeba žádný přídavek tekutin (výjimka: při teplotě, ztrátě chuti k jídlu, silném pocení)

* Od 10. měsíce přídavek tekutin asi 200 ml denně – nejlépe vody pro kojence

* Ovocné šťávy nemají nahrazovat příjem mléka

* Ovocné šťávy jsou doporučovány v době, kdy dítě pije z hrníčku

 

Batolecí věk

 

Období 1-3 let je charakterizováno zpomalením růstu proti předešlému kojeneckému období. Neuropsychický vývoj pokročil a dítě je schopné kousání, postupně samostatného krmení a strava je výrazně hustší než strava kojence.

 

Batolecí věk je velice důležitý pro budování prvních stravovacích návyků. Začínají se objevovat první odmítavé reakce na některé pokrmy. Nebojte se po prvním roce věku dítěte do jídelníčku postupně zařadit kravské mléko a mléčné výrobky, můžeme začít i s luštěninami či oblíbenými piškoty. Batole by mělo jíst 5x denně. Rodiče hrají důležitou roli ve formování volby stravy a preferencích dítěte.

 

Co zařadit do jídelníčku?

 

* Mléko a mléčné výrobky by měly být podávány 3x denně. 500 ml plnotučného mléka denně (potřeba vápníku, vitaminu D a mléčné bílkoviny).

 

* Tuky do ukončeného 2 roku života neomezujeme. U dětí s pozitivní rodinnou anamnézou aterosklerózy a obezity a u dětí s nadváhou, obezitou je vhodné zvážit omezení tuků v 3. roce života a upravit pohybový režim a životosprávu.

 

* Složení stravy batolat by mělo co do výběru potravin kopírovat známou potravinovou pyramidu pro zdravou výživu.

 

* Obiloviny by měly být podávané 3x denně (částečně celozrnné), zelenina 1-2x denně, ovoce 1-2x denně (různé druhy), maso libové 2x

denně, luštěniny střídat s masem.

 

* Sladkosti, tučné pochutiny ojediněle.

MPI web banner 468x60 3