Antonín Schubert, starosta obce Modrava: Prvním podnětem jsou samotné základy národního parku. Tedy na jakém základě byl NP Šumava postaven.

Pokud vyjmu z důvodové zprávy zřizovacího předpisu, kterým byl NP Šumava vyhlášen, tak, cituji: „Zřízením národního parku a stanovením jeho ochranných podmínek budou jen v malé míře a s dostatečným časovým odstupem omezeny hospodářské zájmy lesnické či zemědělské. Ekologicky stabilizované zemědělství a lesní hospodářství je dlouhodobým cílem slučitelným se zájmy ochrany přírody na Šumavě. Ze zahraničních porovnání jednoznačně vyplývá, že národní parky se významnou měrou zasluhují o rozvoj služeb a turismu, že výrazně zvyšují tvorbu zisku v přilehlých oblastech a přispívají k rozvoji a vzniku nových pracovních příležitostí ve svém okolí.“, tak je jasné, že je něco hodně moc špatně. A to, co je špatně, to je základ toho, že se region s národním parkem nikdy řádně neztotožnil.

„Trvale žijící obyvatelé jsou hrdí na to, že jsou ze Šumavy. Ještě jsem se nesetkala s názorem, že je někdo hrdý na to, že bydlí v Národním parku Šumava. Toto ztotožnění stále není. Zatím je Národní park chápán jako něco, co trvale místní lidi omezuje“, vyjádřila se Jana Hrazánková ,starostka Borových Lad a pokračuje: „A způsob, jakým se Brabec vypořádal se šumavským regionem v rámci projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který nahradil původ vyhlašovací předpis, dává tušit, že nikdy ani neztotožní.“ Petr Málek, předseda Svazu šumavských obcí, starosta Kašperských Hor:

Šumavské obce jasně definují strategické cíle na následujících principech:

Princip uváženého přijímání ekologických závazků, kdy že nelze přijímat ekologické závazky bez zodpovědného ocenění jejich dopadu.

Princip ekosystémového přístupu, tedy komplexního, strukturálního a funkčního přístup k životnímu prostředí.

Princip udržení života na venkově založeném na potřebě systematické obnovy venkova a podpory života na venkově a jeho rozvoje.

Princip obnovy a údržby kulturní krajiny, který vychází z potřeby zachovat a rozvíjet typicky českou krajinu s její biologickou a kulturní diverzitou.

Princip komplexního řešení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot na území národního parku nástroji územního plánování a koordinace činností v území s cílem předcházet střetům jednotlivých zájmů.

V demokratickém světě všechny strategické dokumenty z těchto principů vycházejí. V případě Šumavy je šumavská samospráva svorně napadána aktivistickými strukturami na ministerstvu životního prostředí, ve státní správě, ve vědecké sféře a v masmédiích, že neví, co chce. Pravda je na Šumavě utlačována nepravdivými aktivistickými a pavědeckými názory a smutnou realitou je, že ministr Brabec s těmito názory souzní. Já vím, že dnes minulost nikoho nezajímá, ale bez znalosti historie nemůžeme řádně pochopit současnost, přesněji všechny aspekty současné doby. No a na takových základech nejde tvořit žádná budoucnost. A proto to tak na Šumavě vypadá.

Základy NP Šumava totiž byly položeny na lži!

* Zemědělství, které mělo být založeno na desítkách rodinných farem neexistuje

* Lesní hospodářství neexistuje

* Rozvoj služeb a turismu je chaotický

* Tvorba zisku neexistuje

* Nové pracovní příležitosti nejen že nevznikají, ale naopak ty tradiční, díky NP Šumava, zanikly

To všechno jsme chtěli v koncepci Krajinný integrovaný plán rozvoje regionu Národní park Šumava (KIPR), ale ten Brabec bez jakékoliv náhrady zrušil.

KIPR byl vládní projekt zpracovaný za účelem pilotního ověření dlouhodobého integrovaného přístupu k řešení potřeb regionálního rozvoje na území specifické oblasti Šumava vymezeném územím Národního parku Šumava. Nejednalo se tedy pouze o rozvojové projekty, ale i o projekty na ochranu šumavské přírody a krajiny. Schválené projekty šumavských obcí a Správy šumavského parku pak měly být podpořeny z evropských a národních fondů. Aniž by byl podpořen či zrealizován jediný projekt, ministr Brabec po svém nástupu do funkce ministra projekt KIPR zrušil. Jediné, co pilotní projekt KIPR ověřil, bylo to, že státní správa dokáže v rámci administrace utratit bez jakékoliv efektivity miliony korun.

Národní park Šumava tak vstoupil pod taktovkou MŽP do závěrečné fáze likvidace dnes již torza tradičního osídlení Šumavy a původní kouzlo šumavské kulturní krajiny ponechává zkáze. Nebezpečný experiment ve jménu zvrácené ideologie – člověk člověku nepřítelem – pouze potvrzuje rozklad současné společnosti, která se odvrátila od veškerých lidských hodnot. Krkonoše mají svůj akční plán VIZE 2050, podle kterého jedou. My nemáme nic. Jenom sliby a lži.

Boj s kůrovcem na Šumavě (ČT1)

Roman PISTORIUS, moderátor Správa Šumavského národního parku ani ministerstvo životního prostředí nechtějí měnit způsob boje s kůrovcem. Reagovali tak na varovná slova z jihu Čech. Tamní hejtman Jiří Zimola pohrozil vyhlášením stavu nebezpečí v lesích, protože podle něj se brouk vymknul kontrole a jeho přemnožení přirovnal k pandemii.

Tereza BALDOVÁ, redaktorka Pandemie versus očekávaný stav. Ministerstvo životního prostředí odmítlo kritiku hejtmana Jihočeského kraje kvůli kůrovci na Šumavě. Podle správy parku i ministra je kůrovce sice nejvíc za poslední léta, situace ale kritická není.

Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/ Na Šumavě už není kůrovcová kalamita, na Šumavě je kůrovcová pandemie.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí Použití tohoto výrazu ve spojitosti s kůrovcovou kalamitou je asi neadekvátní.

Tereza BALDOVÁ, redaktorka Jihočeský kraj chce, aby ministerstvo zřídilo krizovou skupinu, jinak pohrozil vyhlášením

stavu nebezpečí. Ten by umožnil kraji pokácet zasažené stromy i v místech, kde správci nechávají lesy přirozenému vývoji. Podle ministra i jeho předchůdce je to nesmysl.

Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/ V tom případě bych mohl nařizovat i provádění těžby a odtěžení těchto kůrovcem napadených stromů.

Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí /SZ/ Kdyby tenhle nesmysl pan hejtman skutečně realizoval, tak ihned nastoupí Česká inspekce životního prostředí a zakáže škodlivou činnost.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí To by pak musel pan hejtman a řada jeho kolegů vyhlásit stav nebezpečí po celém území České republiky na mnoha místech, protože ta kůrovcová kalamita a to mnohdy daleko dramatičtější je i tam.

Tereza BALDOVÁ, redaktorka Správa parku nebude v boji s kůrovcem nic měnit. V bezzásahových zónách se těžit nebude. Podle správců navíc kůrovcová kalamita poleví. Ministerstvo životního prostředí připravuje ve spolupráci s dotčenými městy koncepci rozvoje a ochrany Šumavského národního parku. Řešit bude i boj s kůrovcem.

Zdroj: Česká televize - ČT1 a ČT24, 25. 8. 2009, 19:00, Události