úterý 2. duben 2019 0:00

Jak nás hudba ovlivňuje v průběhu od dospívání ke stárnutí?

Hudba dokáže výrazně ovlivnit naše emoční prožívání. Při poslechu hudby se v mozku aktivují ty oblasti, které zodpovídají za tvorbu emočních prožitků, a to zcela automaticky. Lidé jsou nastaveni tak, aby v nich hudba probouzela pocity a dotvářela realitu stejně jako například filmová hudba doplňuje děj samotného filmu.

Tóny a rytmus dokáží velmi ovlivňovat naše chování a tělo. V období dospívání prožíváme hudbu ještě více intenzivněji. I díky tomu, že náš mozek ještě neumí dostatečně kontrolovat všechny emoce. „Většina zábavných aktivit v tomto období je spojená s hudbou (koncerty, kluby, diskotéky), a dospívající se tak hudbou, daleko vice než dospělí, nechají strhnout a nabudit,“ uvádí psycholog Mgr. Petr Beneš.

 

Dospělý člověk má hudbu daleko vice spjatou s pamětí. Nejčastěji si pouštíme hudbu, kterou máme už dlouhou dobu rádi, méně experimentujeme a vybíráme si často hudbu, která pro nás má konkrétní vzpomínku nebo význam.

 

Soustředění umocněné hudbou

 

Pro extroverty je hudba vhodná pro soustředění nebo pro učení, ale musí však splňovat určité předpoklady. Slabší hlasitost (ale stále dobře slyšitelná), musí být málo akční a spíše klidná a její melodie by měla být spíše smutnější a ne veselá (Výzkum – Cambridge brain science)

 

Pro introverty je lepší učit se bez hudby či jiných rušivých vlivů. Problém je, že oblasti mozku, které jsou zodpovědné za paměť, mají také funkci analyzovat hudbu. Paměť se tedy při poslechu hudby paradoxně především pro introvertní lidi zhoršuje.

 

Hudba ovlivňuje náš tlak

 

Rychlý rytmus, veselá melodie, zvýšená hlasitost to jsou charakteristiky hudby, která dokáže nabudit náš organismus. Výzkumy dokládají, že tento typ hudby prokazatelně prodlužuje čas, který věnujeme cvičení (v průměru o 15 minut) a zvyšuje tělesnou výdrž. Tyto výsledky platí pro obě pohlaví stejně.

 

„Hudbu zpracovává náš mozek a ten je přímo spojen s vegetativními funkcemi. Poslechem meditativní hudby například dochází k posilování klidnějšího dýchání a tím ovlivňuje naši srdeční činnost,“ uvádí psycholog Petr Beneš a pokračuje: „Stejně dovede agresivní a hodně hlasitá hudba vybudit náš systém k rychlejší srdeční činnosti a přípravě na náročnou tělesnou aktivitu.“

 

Děti a hudba

 

Děti vnímají melodii již v prvním měsíci života. Téměř vždy dávají přednost nové melodii před starou nebo tou, kterou už znají. Dokáží si tedy velice rychle zapamatovat hudbu a rozpoznat ji ve svém okolí. Jsme geneticky naprogramovaní tak, že téměř od narození dáváme přednost konsonantním a rytmickým melodiím před disonantními a nerytmickými.

 

Důkaz o tom, že máme základní vlohy pro vnímání hudby od narození mluví i fakt, že jsou v populaci pouhá 4 % procenta lidí trpící amúzií (neschopnost rozpoznat melodii). Prostě jsme předurčeni k tomu, že nás hudba ovlivňuje.

 

Husí kůže a mrazení

 

Mravenčení a záchvěvy na zátylku se nejčastěji popisují jako hudební peak experience. Velmi často je zažíváme při poslechu filmové hudby nebo samotného filmu, kdy dochází ke spojení obsahové stránky s hudebním podkresem. Hudební peak experience nejvíce ovlivňuje učení a naše subjektivní zkušenost. Jinými slovy je peak experinece spojená velice často s pamětí a s konkrétní vzpomínkou. Na obecné úrovni prožívá nejvíce lidí peak experience v kontextu vlasteneckých momentů (hymny v Naganu apod.), opět jde o spojení nějaké konkrétní události s hudebním podkresem naší hymny.

 

Fakta:

Při cestování (do práce, dovolená apod) poslouchá hudbu až 90% všech lidí.

Hudba je mysterium, slovy nejde popsat. Vnímáme ji tedy jako něco, co každý subjektivně prožívá a rozumí tomu, jenom to nedovede dobře slovy popsat.

 

Hudba slouží k vytváření vztahů, je to komunikační kanál, který dokáže umocnit okamžik. Spojuje lidi (koncerty, hymny, společné písně dvou zamilovaných lidí, písně pro určité okamžiky – We are the Champions – vítězství či smutné písně při smutečních obřadech.

 

Skrze hudbu se často hodnotíme, slouží tedy i k nějakému sociálnímu statutu. Při státních recepcích se nepouští techno nebo rock, ale hraje se klasická hudba.

 

Hudba prokazatelně zlepšuje naše kognitivní funkce, velice dobře ovlivňuje náš mozek, pokud děti aktivně rozvíjejí své hudební vlohy na hudební nástroje.

MPI web banner 468x60 3