Na konferenci byl nově představen koncept Srdce města profesorem Luďkem Sýkorou z Centra pro výzkum měst a regionů Univerzity Karlovy. Z konference vyplynulo především, že právě nejvýznamnější a nejfrekventovanější centra měst bývají vytěžována a nevrací se jim potřebná péče. Mnohdy se z nich vytratí život, odejdou služby a je zapomenuto.
Těmto aspektům mají předejít konkrétní aktivity a řešení detailů, na kterých se podílí Sdružení Nového Města pražského a k nimž dostalo v rámci pilotního projektu od radnice Prahy 1 mandát. Konference Přátelské město by měla inspirovat a přispět ke komplexnímu řešení dílčích otázek v centru měst po celé republice, jakými jsou úklid, osazování a péče o zeleň, bezpečnost a celková koordinace jednotlivých služeb, která údržbu těchto lokalit zajišťuje. O to se Sdružení Nového Města pražského snaží celých patnáct let své existence, nyní se daří řada z nich realizovat.
„Proč jsme dali letošní konferenci právě název Přátelské město? Všichni dnes hovoří o chytrých městech. Být chytrý ale nestačí,“ uvádí Jan Adámek, předseda pořádajícího Sdružení Nového Města pražského. „Aby se ve městě dobře žilo, musí být rozmanité, a to nejenom prostorově, ale především společensky, ekonomicky a ekologicky. Základním pilířem fungování města, o který bychom měli společensky usilovat jsou vstřícnost a přátelskost ke všem jeho obyvatelům. Smyslem konference je potkat se a sdělit si své zkušenosti. Jan Adámek a Petr Kučera
I letos přijeli zástupci mnoha obcí – namátkou Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Brno. Ukázalo se, že lidé chtějí užívat veřejné prostory v centrech měst nebo malých centrech lokálních čtvrtí. Jak to udělat, aby veřejný prostor byl pro všechny příjemný a přínosný. Jak zapojit spolky do komunikace se zastupitelstvem, aby výsledkem byla dohoda všech stran?“ dodává Jan Adámek.
„Václavské náměstí patří jednoznačně k nejrozmanitějšímu náměstí v České republice. Zájmy jednotlivých skupin, které využívají jeho prostranství se značně liší. Proto považuji otevřenou diskusi a konkrétní pilotní projekty i aktivity spolku za inspirativní jak pro ostatní centra nejenom jiných městských částí Prahy, ale pro centra měst po celé republice,“ uvádí Luděk Sýkora, Univerzita Karlova.
„V USA i dalších zemích zažila řada měst vylidnění center a následný odchod služeb, které neměl kdo využívat již před mnoha lety. Návrat života do těchto lokalit byl pak nesmírně náročný, a to po všech stránkách. Centrum města a jeho energii vytváří lidé, jejich aktivity a péče o prostředí. Zde vidím velký potenciál právě občanských sdružení, která jsou schopna poukázat na konkrétní potřeby a umí na ně rychle reagovat. Mohou se následně stát hybným faktorem, který popohání i politickou reprezentaci. A to se myslím na Praze 1 odehrává ku prospěchu nás všech, nejenom těch, kdo na Václavském náměstí bydlí nebo podnikají. Neměli bychom zapomínat že se jedná o jedno z nejdůležitějších center celého státu,“ dodává Luděk Sýkora.
Zkušený urbanista Tomáš Ctibor ve své poutavé prezentaci horoval pro komunikaci všech aktivních stakeholderů. Sednout si společně k jednomu stolu s vedením města a dát dohromady seznam potřebných opatření, priority, plán.
Starosta Prahy 1 Pavel Čižinský (Praha 1 sobě) představil projekt pocitové mapy, kterou si Praha 1 zadala a zkoumá, kde je občanům dobře, kde se necítí bezpečně, kde by přivítali lepší prostředí – nová hřiště, místo k sezení, lepší vzduch apod. Radní pro pořádek a životní prostředí pro Prahu 1 Petr Kučera (Zelení) představil pilotní projekt, kdy se Sdružení Nového Města pražského stálo správcem Václavského náměstí a Příkop. Podělil se o výsledky a zkušenosti, i třeba o to, že pořádek a čistota se za dobu pilotního projektu nesmírně zvedly.
Náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu) představil řadu projektů, které město chystá, řeč byla i o připravované tramvajové trati k Hlavnímu nádraží a na Václavském náměstí. Náměstek Hlaváček nechal plénum hlasovat a optická většina byla pro zavedení tramvají.
Paní radní pro kulturu a spolky hlavní města Prahy Hana Třeštíková (Praha sobě) ukázala úspěchy, kterých docílila jak v městské částí Praha 7, tak i na hlavním městě. Řeč byla i o připravované vyhlášce o buskingu, která ukončí činnost obřích pand a ledních medvědů v centru Prahy.
Co Sdružení Nového Města pražského na Václavském náměstí doposud zrealizovalo:
• Osázení záhonu ve spodní části - tradiční batáty
• Parní vyčištění chodníkových ploch Václavského náměstí (kromě Zlatého kříže) – celkem cca 20.000 m2
• Výměna poškozených odpadkových košových vložek, které protékaly
• Zavedení denního mytí odpadkových košů
• Zavedení denního mokrého splachu znečištěných chodníků po svozovém vozidle Pražských služeb, realizují PS
• Odstranění koule se řetězem ze stromu
• Odstranění zapomenutých stojanů na dopravní značky
• Parní hubení plevele – hotovo na téměř celém levém chodníku (čelem k NM)
• Vypletí zanedbaného záhonu ve spodní části a ostříhání keřů na záhonu
• Důkladné umytí výtahu z metra ve spodní části VN – zevnitř i zvenku
• Důkladný generální úklid všech vestibulů metra na VN – Můstek dole, Můstek střed, Muzeum – zahrnoval ruční i tlakové mytí přístupových schodišť, odstranění žvýkaček, vydrhnutí obložení schodišť, vydrhnutí mramorového obložení vestibulů, odstranění graffiti, pavučiny, odstranění samolepek, drobné technické opravy – doplnění mramoru, opravy krytů světel, oprava a srovnání odtokových mřížek
• Doplnění krycí mřížky na jednu ze střech schodiště vestibulu
• Objednání vyčištění a srovnání mříží u stromů
• Objednání prořezu a zálivky stromů
• Oprava lavičky, která byla vyvrácená i ze žulových základů
• Ve spolupráci s O2 odstranění dvou telefonních budek, které měly nalomené základny
• Operativní řešení úklidu, odvozu nepovoleného či objemného odpadu, řešení vyvrácených sloupků, chybějících dlažebních kostek atd.
