Začátkem letošního roku potrápila téměř celou naši republiku chřipková epidemie, která trvala šest týdnů a vyžádala si několik desítek úmrtí. Máme s epidemií počítat i letos? A jak se na ni připravit?
Chřipka přestavuje nejčastější lidskou infekci a dlouhodobě zůstává nejrozšířenějším a nejsmrtonosnějším virovým onemocněním.2,8 Řada z nás si chřipku stále plete s běžným nachlazením. Chřipka však na rozdíl od běžných virových infekcí postihuje každý rok 10 % světové populace (v době pandemie dokonce 40 - 50 %) a zhruba 500 000 osob infekci každý rok podlehne.1,7 v ČR každoročně onemocní chřipkou statisíce obyvatel a v jejím důsledku zemře ročně přibližně 1 500 lidí, což je 2x více, než následkem dopravních nehod.1 Lék na chřipku v podstatě neexistuje, v případě onemocnění léčíme pouze symptomy (tlumíme bolest a horečku). Infekci ale můžeme účinně předcházet pomocí dostupného očkování.2,4
Chřipkový virus je velmi nestabilní a průběžně mutuje. Ani za stovky let si proto lidstvo nedokázalo vytvořit byť i jen částečnou imunitu. Každá nová mutace je stejně nebezpečná jako ta předchozí a znovu onemocnět může i člověk, který „starou" chřipku v předchozích letech prodělal.1,3 Kromě toho se velmi snadno šíří (kapénkovou infekcí) a v prostředí přežívá i několik dní - je možné se nakazit například při obyčejném podání ruky, z telefonního sluchátka, držadla v MHD, kliky, vypínače, hračky, bankovky apod. Výsledkem je, že se chřipka často šíří v epidemiích nebo dokonce v pandemiích (po větší mutaci chřipkového genu) a vybírá si vysokou daň na lidských životech.1,3
Aby toho nebylo málo má chřipka tendenci ke komplikacím, většinou vážným. Mezi primární komplikace patří např. závažný chřipkový zánět plic, v jehož důsledku i při včasné intenzivní péči umírá až polovina pacientů. Mezi další primární chřipkové komplikace patří myokarditida, encefalitida nebo meningitida. U starších osob je častou komplikací i sekundární (bakteriální) zánět plic, u dětí se zase často vyskytuje bolestivý zánět středního ucha nebo zánět vedlejších dutin nosních.7
Ohroženi jsou hlavně senioři, děti a chronici
Závažný průběh onemocnění a vážné komplikace hrozí zejména seniorům nad 65 let, dětem a chronicky nemocným (zejména pacientům s onemocněním sleziny, srdce a cév, dýchacích cest či ledvin a také diabetikům).6,7 Nejčastěji se chřipkou nakazí děti v kolektivních zařízeních a pak šíří nákazu na dospělou populaci7 (zejména do seniorských skupin). Senioři, malé děti a chronicky nemocní proto tvoří tzv. rizikovou skupinu obyvatel, které je očkování důrazně doporučováno Ministerstvem zdravotnictví. Současná proočkovanost naší seniorské populace se odhaduje mezi 10 -
20 %, podle doporučení Světové zdravotnické organizace by ale měla být alespoň 75 %.2
A existují i další skupiny obyvatel, kterým je očkování doporučeno. Jedná se zejména o těhotné ženy a osoby, které s rizikovými skupinami často přicházejí do styku (rodinní příslušníci, ošetřující personál - lékaři nebo pracovníci v sociálních zařízeních,6 příbuzní vážně nemocných pacientů a zaměstnanci pracující ve větších kolektivech). Právě jejich proočkovanost znamená ochranu pro nás všechny. A naopak, rozhodnete-li se pro očkování, chráníte tím nejen sebe, ale i svou rodinu a blízké. Hovoříme pak o tzv. kolektivní ochraně (viz příloha tiskové zprávy).
Očkování - prověřená prevence proti chřipce
Benefity vakcíny proti chřipce jsou dnes již jasně prokazatelné. Ve všech věkových skupinách vede naočkování k výraznému snížení výskytu onemocnění chřipkou a ke snížení návštěv lékaře. U zdravých dospělých v 70 – 90 % zabrání onemocnění, u starších osob snižuje potřebu hospitalizace pro pneumonii a chřipku až o 34 % a riziko úmrtí až o 80 %. Dále též snižuje výskyt zánětu středního ucha u dětí.7 V případě pravidelné vakcinace většího počtu obyvatel je dokonce možné, že bychom se už nikdy nemusely dočkat chřipkové pandemie.
Uvažujete-li o očkování proti chřipce, je nezbytné se rozhodnout včas. Chřipková sezóna začíná na podzim a postihuje Českou republiku nejčastěji ve dvou vlnách, první z nich na začátku prosince, druhá na přelomu ledna a února. Nové vakcíny pro danou sezónu jsou v České republice připraveny od září v počtu kolem 700 000 kusů. Tento počet je ale omezený a nenavyšuje se. Očkování je proto třeba si u svého praktického lékaře zajistit v dostatečném předstihu. Nejvhodnější doba k očkování je od září do listopadu, ještě před možným příchodem chřipkové epidemie, aby si tělo stihlo vytvořit protilátky. Očkovat lze i v prosinci, je však nutné vzít v úvahu, že ochrana se dostavuje až 14 dní po první dávce a vakcína účinkuje půl roku.1,2,7
V České republice se očkuje pouze vakcínami registrovanými a povolenými hlavním hygienikem, jejichž bezpečnost je zaručována způsobem výroby a prokázána řadou studií.4,7 Sezónní vakcína je i letos (stejně jako každý rok) aktualizována tak, aby obsahovala co nejpřesnější mutace chřipkového viru (nejčastěji je trivalentní = obsahuje tři různé typy chřipkového viru).5 Účinnost vakcíny závisí na antigenní podobnosti kmene viru ve vakcíně s aktuálně cirkulujícími viry. Při výraznější změně viru nemusí úplně zabránit vzniku onemocnění, sníží však závažnost infekce a zmenší procento komplikací a úmrtí.7 Očkování proti chřipce není nijak drahé. Vakcína i aplikace přijde na 300 - 400 korun, většina pojišťoven na něj přispívá a rizikové skupiny obyvatel mají očkování dokonce zdarma.7
Věděli jste, že očkování proti chřipce SNIŽUJE...
...u dětí výskyt symptomatické chřipky až o 91 %?9
...u zdravých dospělých počet pracovních neschopností až o 78 %?10
...u starších lidí počet hospitalizací z důvodů chřipky a pneumonie až o 34 %?11
...u diabetiků (18 – 64 let) počet hospitalizací z důvodu komplikací nebo úmrtí až o 72 %?12
...u lidí s kardiovaskulárními chorobami riziko infarktu myokardu až o 67 %?13
...u lidí s chronickou obstrukční plicní nemocí zhoršení nemoci až o 75 %?14
Více na www.ockovaniprotichripce.cz
Zdroje:
1. Klinická farmacie II. Beran Chřipka - https://books.google.cz/books?id=H39VAwAAQBAJ&pg=PA41&dq=ch%C5%99ipkov%C3%A9+pandemie&hl=cs&sa=X&ei=Lk1oVYvOCYT0Uo3YgogC&ved=0CC4Q6AEwAw#v=onepage&q=ch%C5%99ipkov%C3%A9%20pandemie&f=false 2. http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/ockovani-proti-chripce-a-pneumokokum-u-senioru-a-pacientu-s-chronickym-onemocnenim-472489 3. http://www.ordinace.cz/clanek/co-je-to-pandemie-chripky/ 4. http://www.szu.cz/tema/vakciny 5. http://www.emedicinehealth.com/flu_vaccine/page2_em.htm#history_and_development_of_flu_vaccines 6. http://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/narodni-doporuceni-k-postupu-pro-ockovani-proti-sezonni-chripce-_6880_2073_5.html 7. Solen med Kynčl, Havlíčková, http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2011/09/02.pdf
8. Akutní respirační onemocnění. In. Hygienická stanice hlavního města Prahy. Epidemiologie -Chřipka [online]. Praha: Hygienická stanice hlavního města Prahy [cit.19-01-2015]. Dostupné z: http://hygpraha.cz/files/akutni%20respiracni%20onemocneni.pdf
9. Neuzil KM, et al. Efficacy of inactivated and cold-adapted vaccines against influenza A infection, 1985 to 1990: the pediatric experience. Pediatr Infect Dis J, 2001,20(8):733-40
10. Samad AH, et al. Workplace vaccination against influenza in Malaysia: Does the Employer Benefit? J Occup Health, 2006, 48(1):1-10
11. Nichol KL, et al. Influenza vaccination and reduction in hospitalizations for cardiac disease and stroke among the elderly. New Engl J Med, 2003,348(14), 1322-32.
12. Looijmans-Van den Akker I, Clinical Effectiveness of First and Repeat Influenza Vaccination i Adults and Elderly Diabetic Patients. Diabetes Care, 2006,29(8):1771-6
13. Naghavi M, et al. Association of Influenza Vaccination and Reduced Risk of Recurrent Myocardial Infarction, Circulation 2000,102(25):3039-45
14. Menon B, et al. Comparison of outpatient visits and hospitalisations, in patients with chronic obstructive pulmonary disease, before and after influenza vacciantion. Int J clin Pract, 2008, 62(4):593-8.
15. Barker WH et al. Pneumonia and influenza deaths during epidemics: implications for prevention. Arch Intern Med, 982,
