Unikátní světová data o stavu výživy českých pacientů v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost. Prokázáno: nejen při přijetí k hospitalizaci, ale i při akutních onemocněních jsou české děti ohrožené podvýživou!
Průzkum NutriAction I společnosti Nutricia před dvěma roky odhalil, že 30 % českých dětí je při přijetí k hospitalizaci ohroženo podvýživou.
Čerstvé údajez průzkumu NutriAction II, do kterého se na podzim roku 2013 zapojilo téměř 6 000 pacientů ve věku 1–19 let v 75 pediatrických ordinacích,prokázaly, že obdobné riziko hrozí českým dětem i při akutních onemocněních.
Jde přitom o nenápadnější formu rizika podvýživy, kterou si obvykle neuvědomí nejen rodiče, ale z důvodu nízkého povědomí o tomto problémučastoani pediatři. Ti přitom mohou speciální výživu, která riziko podvýživy snadno odstraní, předepsat.
Průzkum NutriAction II prokázal, že celých 31 % dětí je při akutních stavech ohroženo rizikem podvýživy. Z tohoto vzorku bylo 18% dětí v nízkém nutričním riziku, 11% dětí ve středním a 2% dokonce ve vysokém nutričním riziku. Nejčastějšími, a tedy nejrizikovějšími diagnózami, kvůli nimž se děti ocitaly v nutričním riziku, bylyzánět dýchacích cest, akutní průjmová onemocnění a horečnaté stavy.
V téměř polovině případů dětí v rizikupodvýživy byla hlavním lékařským doporučením dietní rada, jedné třetině pacientů byla doporučena speciální výživa. Pouze 2 % byla tato výživa nakonec předepsána. U dětí v nejvyšším nutričním riziku dokonce ve14% případů neproběhla žádná dietní rada ani doporučení či předepsání speciální výživy. Alarmující je fakt, že 60 % pacientů v nutričním riziku tvořily děti ve věku 1–6 let, což je nejdůležitější období pro růst a vývoj dítěte.
„Děti do 6 let věku se nejrychleji a nejvíce vyvíjejí a rostou, organismus potřebuje dostatečný příjem kalorií, bílkovin a energie z tuků. V nemoci se požadavky na jejich příjem mohou až zdvojnásobit. U akutních stavů může nedostatekstravy těmto dětem způsobit prodloužení léčby či opakované návraty onemocnění,“ říká doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D., a pokračuje: „V riziku jsou zejména chronicky nemocné děti nebo ty, u nichž často dochází k opakovanému výskytu akutních onemocnění. Přitom nutriční podpora je dnes velmi dobře dostupná.“
A jaké faktory při akutních onemocněních u dětí sledovat? Dostatečný příjem stravy, o kolik se případně snížil a po jak dlouhou dobu. Vykřičníkem je příjem snížený o polovinu či více než polovinu běžné stravy po dobu 3 dnů a déle. Dále tzv. „nutriční ztráty“ – varovným signálem je průjem 3x a vícekrát za den a/nebo zvracení 3x a vícekrát za den. V neposlední řadě je nutné sledovat váhový úbytek dítěte.
- dalším specifikům nutričního rizika u dětí říká primář MUDr. Pavel Frühauf, CSc.: „U dětí je obrovským rizikem to, že akutní stav onemocnění zpravidla netrvá dost dlouho na to, abychom mohli předpokládat podvyživený organismus. Proto bych rád apeloval na všechny praktické pediatry, aby při vyšetření dětí v akutních stavech dbali zvýšené pozornosti k jejich nutričnímu stavu a v případě potřeby neváhali dětem předepisovat speciálnívýživu pro doplnění potřebné energie a živin.Rodičům bych zase doporučil, aby brali vážně stav výživy dítěte nejen při hospitalizaci, ale i při akutních stavech.“
Rodiče totižhrají velmi důležitou roli v rozpoznání příznaků nutričního rizikapři nemoci. Jako první si mohou u dětí všimnout například nechutenství,sníženéhopříjmu stravy oproti stavu před nemocí, celkové slabosti a nezájmu o obvyklé denní aktivity.V takovém stavu pak dítěti chybí energie a živiny pro úspěšný boj s nemocí a rodiče by se měli v prvé řadě ptát lékařů na možnosti správné výživy svého nemocného dítěte. Jednoduchým a správným řešením pak mohou být i nutriční drinky. Jedná se o kompletní a vyváženou tekutou výživu vyvinutou pro pacienty se zvýšenou potřebou energie a živin. Mohoubýt doplněnímvýživy nebo i jejím jediným zdrojem a jsouvolně prodejné v lékárnách.
Více o správné výživě dětí v nemoci najdete na www.vyzivavnemoci.cz.
