„Úhradu vzniklé škody ve výši 4,5 násobku měsíční mzdy může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat pouze tehdy, jedná-li se o pochybení při plnění pracovních úkolů, nebo v přímé souvislosti s nimi," říká JUDr. Ing. Eva Radová z advokátní kanceláře RADA & Partner.

„V případě, že zaměstnanec způsobí zaměstnavateli újmu například při oslavě kolegových narozenin na pracovišti po pracovní době, řídí se škodní nárok občanským zákoníkem a zaměstnanec odpovídá za vzniklou škodu bez omezení," dodává JUDr. Ing. Eva Radová.

Existuje případ zaměstnankyně, která při oslavě umístění zaměstnavatele v soutěži, zapomněla vypnout elektrický rychlovařič, a ten následně podpálil sklad plný zboží. Jelikož se nejednalo o pochybení při plnění pracovních úkolů, byla zaměstnankyně odpovědná za škodu v plné výši.

Dle zákoníku práce dokonce zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za újmu, kterou sice sám nevyvolal, ale o její hrozbě věděl, vědomě na ní neupozornil a neprojevil snahu jí zabránit. V takovém případě je limit náhrady škody stanoven trojnásobkem průměrné měsíční mzdy.

Když už k újmě dojde, řeší se, zda byla způsobena z nedbalosti zaměstnance nebo se jednalo o zavinění úmyslné. Škoda zapříčiněná nedbalostí zaměstnance může být uhrazena do výše 4,5 násobku průměrné měsíční mzdy.

Ovšem pokud je prokázáno, že pracovník způsobil zaměstnavateli újmu úmyslně nebo pod vlivem návykových látek, zákonná limitace náhrady škody neplatí a v případě úmyslné škody může zaměstnavatel žádat nejen náhradu skutečné škody v plné výši, ale i ušlý zisk. V případě sporu musí zaměstnavatel úmysl zaměstnance prokázat.