středa 3. srpen 2022 0:00

„Práce se dřevem a kolovratem mě uzemňuje.“

Světla Studenská ukazuje dětem ve školách tradiční řemesla, provozuje chráněnou truhlářskou dílnu Almara a organizuje ovčácké slavnosti na Santově. Jak ustála období, kdy zůstala na všechny aktivity sama, a proč se stalo broušení dřeva její nejlepší terapií?

Když se Světla před 17 lety přistěhovala na Valašsko, zamilovala se – do zdejší přírody, ovcí a tradic. A chtěla se zapojit, naučit se nové věci a být užitečná. Nejprve se připojila k projektu, který měl přispět k záchraně karpatských luk, a nakonec začala na Santově organizovat festival valašských řemesel a tradic. „Během ovčáckých slavností se na kopci Santov nad Malou Bystřicí setkávají cimbálovky, místní kapely a pěvecké a taneční soubory s místními farmáři a lidmi, kteří mají rádi Valašsko, zdejší tradice a přírodu. Řemeslníci a lokální výrobci potravin tu nabízejí své výrobky, které v běžných obchodech nenajdete. Schází se tu kolem tisíce lidí,“ popisuje Světla.

 

Kolem Světly a ovčáckých slavností postupně vznikla skupina lidí, kteří v březnu 2021 založili Spolek Almara. „Byli jsme jen parta nadšenců, kteří si váží místa, kde žijí, a zdejších tradic. Kromě ovčáckých slavností jsme začali ukazovat dětem ve školách tradiční valašská řemesla – třeba jak se přede na kolovrátku. Mám dojem, jako by se nám vytrácela ze života radost a my se snažili unikat do virtuálního světa. Proto je pro mě důležité setkávat se naživo a něco vyrábět rukama, člověk se tím vrací sám k sobě.“

 

 

Kromě toho Světla pracovala v sociálně terapeutické dílně Naděje Vsetín a jednoho dne se k ní dostala zakázka na výrobu dřevěných stoliček. Protože s tím dílna neměla zkušenost, chtěla zakázku odmítnout, ale Světle to přišlo jako skvělá příležitost. „Vzala jsem dva klienty této dílny a společně s dalším kolegou jsme ve Vsetíně založili chráněnou truhlářskou dílnu Almara.“ Pro firmu štokrle s.r.o. tak začali kompletovat dřevěné stoličky, které skládají, brousí, natírají a balí do krabic.

 

To se stalo letos v lednu a v březnu se Světla přihlásila do programu Silnější hybatelé. „Byla jsem snílek se srdcem na dlani. Bála jsem se postavit na vlastní nohy a pořád hledala někoho, kdo mi pomůže,“ vysvětluje, proč se do tříměsíčního programu, který pomáhá lidem, jež se snaží dělat něco pro druhé, přihlásila. Právě podpora místních hybatelů, kteří se snaží podnikat a zároveň pomáhat svému okolí, je hlavním cílem programu. „Lidé, kteří si chtějí vydělávat tím, že dělají dobro, často nerozumí byznysu. Projekt dotují vlastními prostředky a investuje do něj veškerý čas a energii, což je nakonec může dohnat k pochybnostem, jestli to má vůbec smysl. Nebo rovnou k vyhoření,“ popisuje Andrea Studihradová z České spořitelny, která Silnější hybatele organizuje.

 

Každý účastník dostane svého mentora a kouče, získá možnost konzultací s dalšími odborníky, účastní se workshopů a skvěle zde funguje i podpora mezi účastníky navzájem.

Světle se v průběhu programu rozbil tým spolupracovníků a ve Spolku Almara nakonec zůstala sama jen s jedním kolegou.

 

„Měla jsem chuť to vzdát. Díky mentorovi a koučce jsem to ale neudělala. Naopak jsem našla vnitřní sílu, a abych se uklidnila, pustila jsem se sama do výroby dřevěných stoliček. A zjistila jsem, že mi kontakt se dřevem dělá opravdu dobře. Takže teď brousím a lepím a v poledne vždycky přijde kamarád truhlář, řekne mi, co dělám špatně, a já zase pokračuju. Postupně se mi začal skládat nový tým lidí. Máme v plánu vyrábět vlastní řadu Almara, pořídit si stroje a založit plnohodnotnou truhlářskou provozovnu.“

 

Kromě toho jezdí dál do škol společně s kolovrátkem, dalšími dvěma přadlenami a kamarádkou-střihačkou, která dětem vypráví o stříhání ovcí a zpracování vlny. „Krásné je setkávání žen, co něco tvoří a u toho sdílejí svoje příběhy. Jednou se nás v Jeseníkách sešlo okolo 10 přadlen, a bylo to opravdu silné. Kolovrat je další věc, která mě uzemňuje a uklidňuje.“ Ovčácké slavnosti na Santově se pod Světlinou taktovkou letos v září uskuteční již po deváté.

 

I díky Silnějším hybatelům se Světla naučila postavit na vlastní nohy. „Přestala jsem se ohlížet, kdo mi s čím pomůže, a začala fungovat sama za sebe. A také si vybírat, do čeho vložím energii,“ uzavírá Světla. Pokud také víte o někom, kdo by se pro ostatní rozdal, ale docházejí mu síly nebo nápady, můžete ho přihlásit do podzimního běhu Silnějších hybatelů (www.silnejsihybatele.cz).