čtvrtek 12. červenec 2018 0:00

Genetika má na obezitu jen částečný vliv. V hubnutí nám brání naše pohodlnost a sedavé zaměstnání

Kila navíc a obezita, dvě často diskutovaná témata moderní doby. Bojovat s kily navíc je spíše otázkou vzhledu, zatímco v případě obezity jde o závažné riziko pro naše zdraví. Mnoho obézních lidí se však alibisticky schovává za genetické předpoklady. Geny jsou přitom překážkou v cestě za štíhlejším já jen v naprostém minimu případů. Když se k tomu přičte sedavé zaměstnání, nedostatek pohybu a špatné držení těla, hrozí nám riziko vzniku vážných civilizačních nemocí.

Nemá cenu snažit se zhubnout, kypré tvary máme v rodině. Štědré zásoby tuku vás provázely už od útlého věku, a vy jste se je tak naučili vnímat jako přirozenost. Časem jste dokonce zpohodlněli natolik, že smůla v podobě vrozených dispozic se pro vás stala důvodem, proč se myšlenkami na zdravější životosprávu a více pohybu vůbec nezaobírat.

 

Jsou vám následující myšlenky povědomé a připomínají vám vlastní nastavení mysli? Pak pozor, pravděpodobně jste uvízli v začarovaném kruhu alibistických výmluv. Pravdou je, že genetika nám naděluje určitý typ tělesné konstituce, proto modelkovské míry a postava vyrýsovaného kulturisty opravdu může být pro některé stavby těla nedostižným ideálem. To však neznamená, že nelze docílit štíhlejších proporcí a celkového zlepšení fyzické kondice.

 

Vliv genetiky na tloušťku bývá přeceňován

 

Nutno podotknout, že u některých forem obezity geny skutečně ovlivňují stavbu těla natolik, že redukce hmotnosti je velmi obtížná. Takových případů je však jen mizivé procento. U většiny lidí s nadváhou je boj s nadměrnou tloušťkou spíše záležitostí motivace a pevné vůle. Nikdy se tedy nejedná o předem ztracený boj. Lékaři udávají, že zhruba z poloviny jste vy sami faktorem, který může stávající tělo tvarovat a změnit k lepšímu. Podíl genetiky na nadměrných zásobách tuku se pohybuje mezi 40–60 %. Zlepšit si zdraví, fyzičku a dosáhnout štíhlejšího vzhledu tak můžete zdravějším životním stylem, tedy kombinací pestré a vyvážené stravy, dostatku pohybu a psychické pohody.

 

Riziko sedavého způsobu života

 

Při současném životním stylu prosedíme velkou část života, což s sebou přináší řadu skrytých zdravotních rizik. Celková doba sezení čítá u některých profesí až 12 hodin denně. Věděli jste ale, že vsedě celkově strávíme i polovinu života?

 

A to když k sezení za monitorem v práci přičtete čas strávený vsedě u jídla a pasivní odpočinek u televize nebo v kině. Sedavé zaměstnání není nápor jen pro záda, krční páteř a oči, ale především pro kardiovaskulární systém a srdce. Při nedostatečném pohybu se celý metabolismus zpomaluje, zastavuje se cirkulace lipázy, což je enzym rozkládající tuky, a tím se mimo jiné snižují schopnosti systému zbavovat se toxických látek. Výsledkem je významně vyšší riziko civilizačních smrtelných nemocí, jako je rakovina, cukrovka nebo infarkt.

 

Se sedavým způsobem života souvisí také dlouhodobá bolest zad. Pokud bojujete s bolestí zad delší dobu, na prevenci je nejspíše pozdě a je potřeba přikročit k aktivní nápravě. Odborníci varují, že nedostatečná léčba prvních příznaků vede k chronicitě, což je spojeno i s vysokými finančními nároky na další léčbu. K prevenci i řešení bolestí zad je potřeba optimální kombinace pohybu, fyzioterapie a výživy.

 

Proto vzniklo sportovně zdravotní centrum TEIT Fitlab v Praze kombinující péči o zdraví a sport. Fyzioterapeutické procedury propojují s moderními tréninkovými programy a radí s výživou. Speciální program je také zaměření přímo na odstranění vady držení těla a výuku toho, jak dělat základní lidské pohyby co nejefektivněji, a především tak, abychom neohrožovali naše zdraví.