Jeho složení se spojuje s celou řadou onemocnění jako například s autismem, cukrovkou nebo obezitou. Svou roli sehrává střevní mikrobiom i ve sportovních výkonech. Má rád pestrou stravu, ublížit mu může cestování, nemoci a s nimi spojená léčba a také „zaručené“ detoxikační postupy.
Střevní mikrobiom je označován díky své jedinečnosti za obdobu „otisku prstů“ – skládá se z více než 1000 různých kmenů bakterií, dále z virů, hub a dalších mikroorganizmů. I když se v různých situacích mění a vyvíjí, určité specifické rysy, které se tvoří kolem druhého roku věku, přetrvávají do dospělosti.
„Výrazný vliv na složení střevního mikrobiomu, a tím i na imunitu, má způsob porodu (vaginální versus císařským řezem), dále mateřské mléko, resp. jeho složky s prebiotickými sacharidy. Složení mikrobioty se ustálí zhruba ve třech letech života, poté zůstává relativně stálé,“ uvádí internista a gastroenterolog doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., člen Fóra zdravé výživy (FZV). I přes výrazné zásahy, kterými je například léčba antibiotiky či střevní infekce, dochází po určité době rekonvalescence k návratu do zhruba původního složení. Ke zhoršení složení střevního mikrobiomu dochází také v seniorském věku, vlivem fyziologických i patologických změn ve stárnoucím organizmu.
Z hlediska stability střevního mikrobiomu je zásadní stabilita stravování a také prostředí. „Každá změna může vést k větší či menší změně ve složení střevního mikrobiomu, a tím i k narušení imunitního systému a funkce trávicího systému,“ vysvětluje nutriční terapeutka Mgr. Tamara Starnovská, místopředsedkyně FZV a doplňuje: „vedle změn způsobených některými onemocněními a jejich léčbou či nutnou změnou jídelníčku jsou to ale také běžné životní situace, jako je například cestování, pobyt v exotických zemích, změna zaměstnání nebo změna stravování během dovolené v tuzemsku na „pytlíkovo-konzervovou“ variantu. Pokud k tomu přidáme několik „zaručených zdravých návodů“ jako preventivní bezlepkové stravování, odkyselování aj., můžeme mít dlouhodobé obtíže, aniž si uvědomíme, že jde o zdevastovaný střevní mikrobiom.“
Střevní mikrobiom sehrává důležitou roli také ve výkonnosti sportujících. „Podle posledních poznatků může samotné pravidelné sportování měnit složení střevního mikrobiomu, a to v pozitivním slova smyslu,“ uvádí RNDr. Pavel Suchánek, odborník na sport a výživu z Fóra zdravé výživy a dodává: „příjem některých složek stravy důležitých pro správnou kondici střevního mikrobiomu je však u sportovců problematičtější. Příkladem je vláknina, které mají sportovci ve stravě často nedostatek, díky zaměření na rychlé zdroje energie a požadavku na rychlé trávení. Řešením je pak úprava stravy ve prospěch rozpustné vlákniny v tréninkovém období.“ Střevní mikrobiom sehrává důležitou roli při posilování imunity obecně, ale specificky se podílí například na ochraně před některými infekčními průjmovými onemocněními. I tento efekt je důležitý pro sportovce, zejména pro ty, kteří často cestují do rizikových či exotických oblastí. Velká diskuze se vede o vlivu na psychiku sportovce.
Hlavní podstatou ochrany střevního mikrobiomu je úprava jídelníčku. Nutné je dostatečné množství konzumované vlákniny, zvýšená konzumace syrových produktů nebo produktů konzervovaných sušením, kvašením či jinými postupy, které zachovají bakteriální kmeny. Prospěšná je také konzumace výrobků s přídavkem probiotických kultur. Důležitá je čerstvost stravy, optimální příjem energie a zmiňovaný pravidelný pohyb.
Moderním trendem je detoxikace pomocí „zaručených metod“, která by měla tělo zbavovat toxických látek. Mezi nejčastěji doporučované metody patří očista střev a jater, celkové pročištění těla, zbavení těla parazitů a těžkých kovů. K očistě střeva jsou velmi často užívány jeho výplachy, tzv. hydrokolonterapie, očistná klysmata či projímavé čaje. K očistě jater se používají většinou rostlinné odvary s hepatoprotektivním účinkem, častý je pro tento účel i půst.
„Nakolik jsou rady a doporučení reálné, záleží na způsobu provedení a velmi často také na použití zdravého rozumu. Všechna tato opatření jsou však dočasná a některá mohou naopak spíše uškodit, proto doporučujeme poradit se o vhodném postupu s nutričním terapeutem nebo odborníkem z oboru gastroenterologie,“ uzavírá doc. Kohout.
Více informací a praktické tipy najdete na www.fzv.cz.
